Reklama
 
Blog | Josef Hurt

Františkovo výročí jako zrcadlo (katolických) medii a novinářů

Včerejší připomínka výročí papeže Františka přinesla a ještě asi přinese velké množství ohlasů v mediích. Byla by nesmírně zajímavá analýza těchto mediálních ohlasů v českých mediich, která by mohla ukázat jak nový papež František mění (ne)zájem novinářů o církev v české sekulární společnosti a jak to "vylepšuje" obraz české církve v složitém období církevních restitucí.

Sociologové náboženství jsou ve svých publikacích kritičtí k tomu, jak církev umí vést dialog se současnou českou společnosti a jsou neúprosní ve své kritice, proč tomu tak je. Jednou z odpovědí bývá zkostnatělost instituce, která ve svém vedení je konzervativní a podléhá sebezáchovným tendencím. Toto schéma, které může každý hodnotit podle své zkušeností a svých znalostí, významně narušil papež František. Je neuvěřitelné, jak svobodně se chová představitel miliardy katolíků. Je to pravděpodobně dáno jeho jihoamerickým původem, jezuitskou spiritualitou a osobním charizmatem spojeným s obrovskou věrností ideálu. Jak to řekl tuším Tomáš Halík, papež překvapil i českou církev, jak vážně bere evangelium.

Nejvíce vidět byla péče ČT 24 o výročí volby papeže Františka. Do studia nejdřive přišla řeholnice a překladatelka Františkových knih, od které redaktor marně mámil novinky z vatikánských kuloárů o případných dopadech reformy, ale postupně se naučil respektovat její křehkost a osobitost. Později byl pozván P.Fiala, který toho již hodně prožil v televizi a ve svých 86 letech se marně snažil stačit tempu redaktorky a do jisté míry opakoval postoj řeholnice, že je brzy hodnotit roční působení papeže Františka. Trocha tragicky působil rozhovor s šéfem české redakce vatikánského rozhlasu, který odpovídal, jako byl byl na besedě tradicionalistů a redaktorce dokonce vyjádřil svůj názor na jmenování komise pro řešení zneuživáných obětí sexuálního násilí, že se jen jmenovala a nic nedělá a překvapená redaktorka jen stačila hlesnout, že to tedy asi František nemyslí vážně s touto komisí. Vyšší laťku nastavila redaktorka české televize ve Vatikánu, která si vybrala anglického šéfa vatikánského vysílání. Možná si ho vybrala, protože zažil vícero papežů, ale působil jako novinář 21.století, zatímco Milan Glaser z českého vysílání působil jako vyslanec 19 století, který mluví poprvé v televizi. A když redaktorka v dalším vstupu pozvala publicistu Jaroslava Šebka, bylo vidět, že nabídla jednoho z nejlepších katolických publicistů, který mluvil věcně a otevřeně a neodbíhal od tématu jako většina hostů před ním, kteří měli dosti často pokušení zaměnit studio za kazatelnu. Jaroslav Šebek jasně řekl, že úspěch Františkových reforem se ukáže na tom, jak je přijmou místní církve.

Ostatní novináři a blogeři se vyjadřovali úměrně svým východiskům a prostředí, ve kterém se pohybují. Např. Ivan Hoffman pro Deník.cz se věnuje provozním úskalím starých institucí a srovnává Františkův styl s českou restituční církevní odyseou. Oblíbený kněz Marek Orko Vácha na svém blogu svůj příspěvek nadepsal krásně výstižně, že jeden člověk může změnit svět.

Reklama